Autor článku: David Zandler
Takový ten obyčejný den v Litomyšli
3. září 1640 bylo v Litomyšli, ostatně stejně jako v Praze nebo kdekoli jinde, pondělí. Byl to takový ten obyčejný den. Ráno vstanete, jdete do roboty a cestou přemýšlíte o tom, co včera vykládal pan farář v kostele. Možná jste po bohoslužbě zahlédli v zahradách i zámeckou paní Frebonii Herulu Eusebii z Pernštejna. Bude to právě ona, která svým dnešním rozhodnutím zásadně změní budoucnost celého města. To, co připravovala několik měsíců, o čem snila a co ji stálo tolik úsilí, se stane skutečností. Hned po snídani odchází do své pracovny, bere do ruky oblíbené pero, namočí ho do inkoustu a podepisuje zřizovací listinu nové školy. První takové na území Čech. Z posledních protestantů se stanou věrní katolíci a vzdělání bude dosažitelné i pro ty, kteří by o něm mohli dříve jen snít. Do Litomyšle přichází řád piaristů a dějiny města vzdělávání se začínají psát podle jejich not.
Nakopněte svoji školu
Tak trochu právě na počest piaristů jsme se na Zámecké návrší před čtyřmi lety rozhodli uspořádat první ročník festivalu vzdělávání Nakopněte svoji školu – konferenci pro učitele a ředitele základních škol, ale i pro širokou veřejnost. Když má město kultury a vzdělávání tak krásný festival hudební, mělo by mít přeci i něco jako festival vzdělávání, říkali jsme si. A kdo ví, možná právě piaristé vytvořili v Litomyšli to pravé hudební podhoubí, které později pomohlo, aby v Litomyšl vyrostl tak velkolepý festival jakým Smetanova Litomyšl je. Jednou ze specialit piaristů byla totiž hudba. Znalost hry na hudební nástroj byla při výběru nových učitelů zásadní předností. Piaristé hodně muzicírovali, zpívali s dětmi ve sborech a také hráli divadlo. Každopádně byl jejich příchod pro Litomyšl pořádným nakopnutím.
Proč by si měli piaristy pozvat do DVTV?
Piaristé museli ve své době působit jako zjevení. Jejich vzdělávací systém a metody, které čerpali i z Komenského, bychom dnes jednoznačně označili jako inovativní. A možná byste ani dnes nepoznali, že už jsou některé jejich vyučovací postupy 400 let staré. Pro Litomyšl byl příchod piaristů něco jako připojení k internetu optickým kabelem. Například jen knihovna, která se v mimořádně dobrém stavu zachovala do dnešních dnů a čítá téměř 9 000 tisíc svazků, musela být neskutečnou studnicí poznání. Když začnete zjišťovat, co všechno knihy obsahovaly a kdo na škole učil, tak si uvědomíte, že se nejednalo jen o obyčejnou základní školu, ale že v Litomyšli vlastně vznikla malá univerzita. Piaristé nebyli jen řeholníci, kteří svůj život zasvětili vzdělávání chudých chlapců, ale často mezi nimi byli špičkoví vědci své doby. V Litomyšli učil třeba i Jan Evangelista Purkyně. A je docela úsměvné, proč řád hned potom opustil. Silně na něj totiž zapůsobila osvícenská literatura německy píšících autorů, například Immanuela Kanta. Pod jejich vlivem se rozhodl opustit řád, aby se mohl plně věnovat vědě. A víte, kde se k těmto revolučním knihám dostal? V knihovně piaristů v Litomyšli. Nutno dodat, že na učitelskou profesi nikdy nezanevřel a vedle vědy také učil. Bylo by asi zajímavé zjistit, co z toho jej tenkrát živilo lépe. Popularita piaristické školy v Litomyšli rychle rostla a na počátku 18. století měla až 1200 žáků. Jen pro srovnání, dětí do 14 let věku dnes žije v Litomyšli cca 1 500.
Na festival do Litomyšle letos přijede své rozhovory o vzdělávání opět natáčet internetová televize DVTV. Kdo bude mezi hosty, zatím nevíme, ale pokud bychom žili v 18. století, určitě by někoho od piaristů pozvali. Když si ale koupíte vstupenku na pondělí 24. února od 18.00 do zámecké jízdárny, můžete se nechat překvapit s námi.
